Když nemáš na Eiger, vylez aspoň Geiger

| 1 komentář

ESSENER-ROSTOCKER-020

Letošní pseudozima přeje vysokohorskému vandrování jako snad nikdy před tím. Milerádi se tak po třech týdnech vracíme do Vysokých Taur, přidáváme se k silvestrovské výpravě a v okolí útulného Winterraumu chaty Essener-Rostocker lovíme další třítisícové vršky vzdušnými hřebenovkami.

ESSENER-ROSTOCKER-002

Výstup na chatu uběhne navzdory báglům obtěžkaným vánočními dobrotami jako voda. Pod plnou palbou zimního slunce otevíráme dveře malebné chaloupky už po dvou hodinách a tudíž nezbývá, než vyrazit ještě na odpolední túru!

ESSENER-ROSTOCKER-004

Skalní hřib Türml se tyčí nad stejnojmenným sedlem a na jeho vršek vede krátká ferrata. Sestupovka je pod sněhem, takže se rádi chápeme skály a ocelového drátu a míříme vzhůru – obhlídnout, co nás v okolí čeká a kam by se dalo vypravit dny příští.

ESSENER-ROSTOCKER-005ESSENER-ROSTOCKER-009ESSENER-ROSTOCKER-051 ESSENER-ROSTOCKER-006

Podvečerní romantika se se zapadajícím sluncem rychle mění v mrazák. Roztápíme kamna na plné obrátky a plánujeme výlet na příští den. Grosser Geiger je hlavní lákadlo této oblasti a vzhledem k záměrům z loňska je to pro mě trochu rest, který je potřeba dotáhnout. Na špatnou společnost si večer rozhodně nemůžeme stěžovat, jen se obáváme, co by Walter řekl na tohle rozmazlování.

ESSENER-ROSTOCKER-047

ESSENER-ROSTOCKER-010

Ráno je chladnější, než by člověk z rozehřátého spacáku tipoval. Místo odkládání vrstev po pár minutách pochodu oblékáme péřové rukavice a probíjíme se na sever údolím Maurertal. Psal jsem, že jsme sněžnice pro změnu nechali v autě? Teď by se nám sakra hodily! Po hodině už máme prošlapávání plné zuby a tak odbočujeme z hlavní trasy a sápeme se nazdařbůh do strmého západního svahu. Snad někam dojdeme.

ESSENER-ROSTOCKER-011ESSENER-ROSTOCKER-016

Světe div se, vylezli jsme až na vrchol! Jenže to není Geiger, ale o 8 metrů nižší soused, Grosser Happ (3352 m). Odbíjí teprve devátá ranní, nebe je bez mráčku a tak padá vcelku rychle rozhodnutí odpustit si nezábavné vandrování po ledovci a zkusit to dotáhnout na Geiger hřebenem, který oba vršky spojuje (viz foto níže). Lehká komplikace spočívá v tom, že netušíme, co nás na hřebeni čeká a v batohu máme jen 30metrové lano. Chceme si ale vylepšit reputaci u Waltera a tak se soukáme do sedáků a směle vyrážíme do neznáma.

ESSENER-ROSTOCKER-021

ESSENER-ROSTOCKER-017 ESSENER-ROSTOCKER-018

Po třech slaněních, spouštěních a slézání trojkového terénu jsme živí a zdraví v sedle. Zbývá už jen dotáhnout jižní hřeben a jsme u vytouženého kříže. Malí mravenci na ledovci jsou naši souputníci z Winterraumu, kteří nečetli knihu a vybrali si tak výrazně méně strastiplný terén.

ESSENER-ROSTOCKER-022ESSENER-ROSTOCKER-052 ESSENER-ROSTOCKER-023 ESSENER-ROSTOCKER-025ESSENER-ROSTOCKER-053 ESSENER-ROSTOCKER-027

Solidní větérek nedává moc prostoru ke kochání a tak máváme Venedigeru, Glockneru a na sestupu ještě omrkneme, kam že to vyrazíme zítra. Předpověď je nekompromisní, takže to na žádný rest-day nevypadá.

ESSENER-ROSTOCKER-028

Zajímavý článek?
Jakub

Author: Jakub

Milovník hor, skal a cestování se sklony k bláznivým nápadům. Taktéž zapálený fotograf s nutkavou potřebou zachytit svět kolem sebe. Má rád sypaný čaj, řídký vzduch a brzké ranní vstávání...

1 komentář

  1. Pingback: Dlouhá štreka na Grossvenediger | Jakub Cejpek

Napsat komentář

Required fields are marked *.


*