Fénování v Gasteinu

| 1 komentář

Do Alp přišel vítr a teplo. Navíc jsme se nechtěli harcovat moc daleko a tak jsme zamířili do nižších poloh. Nejdřív to už vypadalo na marný výjezd, ale nakonec jsme tím úspěšně prokličkovali a v okolí Gasteinu skvěle zalyžovali jak v severu, tak v jihu.

Hledání sněhu v Grossarlu

Schönweidkogel (2236 m), Grossarltal, Hüttschlag

Večerní příjezd do údolí Grossarl je spojen s velkým rozčarováním. Dole není po sněhu ani památky a nejiné je to na parkovišti u kostela v Hüttschlagu, kde má být východisko skialpové túry, kterou jsme na poslední chvíli nazdařbůh vybrali. Odvážně tak řadíme za jedna a kroutíme serpentiny po 18% namrzlé lesní cestě. Ani o 300 metrů výše ale není situace o mnoho lepší, v půl jedné v noci ale už není prostor pro další špekulování. Rozhodnutí odkládáme na ráno.

Les řídne, sněhu naštěstí valem přibývá.

Ráno si přispíme a shodneme se, že to zkusíme. A vyplatilo se to! Kus jdeme na botách po vyjeté cestě od lesáků, ale za salašemi Reitalm až není ani stopa a sněhu naopak na rozdávání. Stinným kotlem vycházíme nad hranici lesa a mírným terénem až na hřeben.

V závěru výstupu údolím Reitalmgraben.
Čistou stopou ke kříži.

Nahoře je to podle očekávání dost sfoukaný, ale na těch pár metrů nám to už nevadí. Došlápnem si ke kříži a za chvíli valíme dolů.

Na hřebeni je to poctivě sfoukaný.
Schönweidkogel (2238 m).
Vypadá to na stylový sjezd, ale tady Luky ještě nemá lyže.
Depilujeme lyže a jedeme dolů.
Tamhle to pošlu.
A taky že jo.
Je to sice sotva modrá, ale zkusíme z toho udělat dramatickou fotku.
Slalom náfuky mezi náfuky. Fotka je od Lukyho, díky!

Sjezd je prvních pár metrů fajn, pak dost mírný a pak natrefíme i na nějaký ten prašan. Času a sil je ještě dostatek a tak si ještě vyšlápneme do sedla Rosskarkogel, které jsme si vyhlídli už ráno.

Tak to ještě jednou nalepíme, ne?
Dáme si přídavek.
Rosskarkogelscharte (2164 m).
Rosskarkogelscharte (2164 m).

Po 300 výškových se zase dostáváme na vítr, ale hlavně nad skvělý stinný svah, který je sice místy ufoukaný, ale uprostřed nabízí solidní zásobárnu prašanu. Sjezd si hodně užíváme a to až k dolnímu almu. Po silnici se nakonec sklouzneme dál, než jsme čekali a tak stačí poponést lyže 15 minut a jsme u auta. Tenhle skialpový vabank se vyplatil, ale dál to pokoušet nebudeme. Přejíždíme.

Prašanový plezír v SZ svahu ze sedla Rosskarkogelscharte.
Večery jsou dlouhé, piva málo a práce hodně.

Jarní sjezd v prosinci

Türchlwand (2557 m), Angertal

V pondělí využíváme doporučení naší tajné gasteinské spojky a vyrážíme do bočního údolí Angertal. Krvavé ráno tak trochu napovídá, že to dneska s počasím bude všelijaké, ale předpověď slibuje i sluníčko.

Dramatický start velkého fénovacího dne.
Kde se vzal, tu se vzal a vyrazil s námi na túru.

Nejenže nám dal tip na túru, on taky přijel, nalepil pásy a přidal se. Nebo spíš my k němu. Dost si užíváme toho, že nemusíme plánovat ani hledat cestu a stačí jen dupat. Zpočátku to vypadá spíš na skandinávské pošmourno, ale při nástupu do jižního kotle Türchlwandu se začíná slunce opravdu prodírat.

Kolem Nesslachalmů.
Achtung Weidevieh! Jarda se pase na sněhu.
Svítí nám na cestu a my se začínáme vařit.
Protější Kalkbretterkopf nabízí taktéž fajnovou túru, pro změnu v SV orientaci.
Touhle boulí bychom nechtěli dostat za krk.

Stopa je šláplá z minulého dne (proto nás sem taky Jarda nahnal) a tak se šlape příjemně. Nahoře už pravda zaúřadoval vítr a tak musíme něco prohrnout, ale i tak nám to včerejší dobrodinci dost usnadnili.

Na hlavním hřebeni fest fouká.
Doufám, že to neušlápnu.
Svítí a pofukuje.

Před polednem přicházíme ke kříži. Akorát včas, nohy začínaly tahat. Nevím, proč jsem si předem namlouval, že jdeme jen krátkou túru když to má 1400 výškových. Výhledy do všech stran jsou parádní – Glockner, Hochkönig, Tennen, Dachstein… jen na Scharecku a Sonnblicku jsou napíchlý mraky. Ještěže jsme na hlavní hřeben nešli, předpověď nelhala.

Na Türchlwandu (2577 m) na kříži nešetřili.
Tak takhle se správně lepí pásy vy bažanti.
Pod vrškem je kousek ufoukáno.

Pokocháno, dosvačíno, zbývá jen to nejlepší. Sjezd. Projedeme prvních pár ufoukaných metrů pak už nás čeká lyžba par excellence. V jižním svahu a v této podmínce si připadáme jak na začátku dubna. Navíc je tu ještě hodně nepoježděných směrů. Dole u almů už to drhne a lepí, závěr po sjezdovce naopak dojedeme jak páni. To jsme měli zase kliku. Díky Jardo za super túru!

Jarda naplouvá do famózního sjezdu.

Nejkrásnější část sjezdu jižních svahů Türchlwandu ve dvanácti vteřinách v podání Lukyho:

Pomalovali jsme to a můžeme domů.
Jakub

Author: Jakub

Zkouším všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuju univerzálností. Hodně fotím, občas něco natočím a hlavně jsem rád venku. Kromě čaje už mám rád i kafe a pořád ještě i brzké ranní vstávání.

Jeden komentář

  1. Pingback: 3x mrazivý gasteinský skialp |

Napsat komentář

Required fields are marked *.



*