Výlet za sněhem

| 0 komentářů

Dva dny pěkného počasí a otevřená náruč našeho jižního souseda nás lehce přemluvily. Nakopli jsme Karamelku a vyrazili užít si čerstvého horského vzduchu i zmáčených bot. A aby té přírody nebylo příliš, zamířili jsme do industriálního srdce Štýrska, k hornickému městečku Eisenerz.

Čistota nade vše. Jen si nesplést ruce.

První den vedly naše kroky do údolí Gsoll. Už pár kroků od auta jsme zjistili, že sníh už není nutné hledat nad hranicí tří tisíc, ale že padla slušná nadílka i výrazně níž. To náležitě využijeme při poledním vegetu u zavřených stavení Gsollhütte a když už sněhová saturace malých bot dosahuje rizikových hodnot, posuneme se ještě o kus dál.

Frauenmauer.
Co to je?
Veselý holky u Gsollhütte.
Sněhovej šáša.
Tváříme se stejně?
Pohoda na sluníčku.

Západní vstup do jeskyně Frauenmauerhöhle je asi hodinku od chaty. Jeskyně se dá projít s čelovkou bez dalšího speciálního vybavení, skrz celou horu, až k východnímu portálu. Aničce se ale vevnitř nelíbilo a tak jsem se jen proběhl obřím tunelem asi 15 minut do nitra hory a zbytek necháme na jindy.

Schůdky k Frauenmauerhöhle.
Na skok v jeskyni.
Už to vypadá zimně.

V podvečer ještě prozkoumáme propracovanost rakouských dětských hřišť (se kterým se třetina naší výpravy dosti nerada loučí) a pak už zaparkujeme přímo nad dolem. Všichni jdeme v osm na kutě, všichni vstáváme v sedm. Fantazie.

Vařit! Papání!
Večerní literární chvilka.
Ráno v sedle Präbichl.

Počasí druhého dne je ještě fantastičtější. Vybíráme slunné svahy, ale taky jdeme o nějaký ten výškový metr výš. Na nedostatek sněhu si nemůžeme stěžovat. Ze sedla Präbichl jdeme k chatě Leobnerhütte a nakonec z toho za celý den vyplyne tato trasa.

Přes vypadlý lavinky to jde s nejnovějším modelem trekových holí jedna báseň.
Podzimní panoramata.
Leobnerhütte. Servus.
Jsem vysoká jako máma.
Táto, nezdržuj furt!

Po pauze, polívce a pohopsání Anička zase zkušeně usíná a tak to protahujeme do sedla Hirscheggsattel, pak traverzem do vedlejšího Lamingsattel a nakonec ještě vyběhneme na Leobner Mauer, ať máme v kapse nějakej vršek. U kříže je to fajn, jen se s ním Anička velice nerada a emotivně loučí.

Griesmauer a Fledermausgrat.
Totéž z jihozápadu. Jdeme ještě odlovit nějakej kříž.
Leobner Mauer (1870 m).
Tak jsem to sem zvládla. Ale byla to fuška.
Táto, napiš, že tu krouží kavčata.
Modřínové háje cestou zpátky do sedla.
Leobner Mauer odspodu. Tak zas někdy, bylo to tu fajn!
Jakub

Author: Jakub

Zkouším všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuju univerzálností. Hodně fotím, občas něco natočím a hlavně jsem rád venku. Kromě čaje už mám rád i kafe a pořád ještě i brzké ranní vstávání.

Napsat komentář

Required fields are marked *.



*