Bahnem a mrazem, od svítání do soumraku

| 0 komentářů

Kdybych použil otřepané heslo Carpe diem, myslím, že jsme ho v sobotu naplnili dostatečně. Užili jsme si východ i západ slunce a mezitím jen tak mimochodem pár desítek kilometrů na kole v různorodém terénu a nevysokých teplotách, ale hlavně ve skvělé partě.

Podzim má tu výhodu, že si na svítání nemusíte bůhvíjak přivstat.

Nejlepší jsou výlety, které naplánuje někdo jiný. Napíšou vám, v kolik vám jede vlak a vaším jediným úkolem je nezaspat. Vesmírný dopravník nás vcukuletu přesunul o několik světelných let dál, konkrétně až do Kájova, kde celé naše putování začalo.

Odvezl nás Jurij.
Na kola dohlížel tajný agent z Krumlova.
Startovní.
Do bláta jsme zapadli už na 3. kilometru. Někteří méně, já více.

Už první pět kilometrů naší trasy naznačilo, že to nebude vyjížďka na dvě hodiny. Kličkujeme mezi loužemi i namrzlými větvemi, ale nakonec, dřív nebo později, všichni skončíme aspoň kusem nějaké končetiny v mrazivé bažině. Protože ale nemůžeme jet na ledy, jsme rádi, že si můžeme užít zmrzlé prsty na nohou i rukou aspoň takhle.

Na hradišti Raziberk.
Objevování nových (a namrzlých) trailů.
Sv. Mikuláš na Olympu.
A už jsme zase v bahně.
Zleva, zprava, hlavně neztratit rychlost.
Kličkujeme podél hranice Boletic.
Názor na zábavnost tohoto tankodromu je v týmu dost nekonzistentní.

Po hranici Boletic je to dost zábavný a taky dost vyčerpávající. Následný kus asfaltu je tak příjemným vysvobozením, které nám zvedne průměrnou rychlost aspoň lehce nad chodecké tempo. Pak už je to přímočaré, pořád nahoru až na Kleť.

Konečně svačina. Od našeho cíle, Kleti, se stále úspěšně vzdalujeme.
Je to sice nudnej asfalt, ale zas máme rychlost vyšší než 3 km/h.
Odtud už direkt na Kleť.
O co míň máme najete, o to víc času jsme tím strávili.
Kleboň rozehřívá zamrzlou přehazovačku.
Z Rohů po modré.
No a jsme tu, ani jsme si nevšimli, že to je do kopce.
Je to špígl nýgl.
My a půlka Budějc.

Kleť je tradičně v obležení všech, kteří obvykle tráví víkendy v nákupáku. Proto vzápětí vzdáváme pokus o vystání půlhodinové fronty, pojíme z vlastních zdrojů a naplouváme do sjezdu. Někteří opatrně s respektem, jiní bez bázně. Všichni se naštěstí v jednom kuse potkáme u Dívčáku. Stíháme ještě první letošní punč a jakž takž za světla dojet domů.

Amundsen přidává 11. vrstvu oblečení a chystá se na útok na pól.
Sjezd z Kletě prověří materiál.
Vráběčské duo to valí hlava nehlava.
Zastávka na Hamru zapříčinila závod se tmou u Branišova.
Jakub

Author: Jakub

Zkouším všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuju univerzálností. Hodně fotím, občas něco natočím a hlavně jsem rád venku. Kromě čaje už mám rád i kafe a pořád ještě i brzké ranní vstávání.

Napsat komentář

Required fields are marked *.



*