
I po dvaceti letech je pořád co objevovat i v těch nejbližších částech Alp. Na další jednodenní výlet jsme tak vyrazili do lokality, kde jsme sice byli i s dětmi před měsícem, ale tentokrát jsme to bez neustálého motivování k dalšímu kroku mohli beze stresu dotáhnout o pár metrů výš. A rovnou k nejvyššímu kříži Východních Alp.

Od již známého parkoviště u sedla Taferlhöhe vyrážíme na jih vstříc tomuto okružnímu výletu v Höllengebirge. U pramene Aurach opouštíme značenou stezku, ale dobře patrné serpentiny nás neomylně vedou k ceduli Franz Scheckenberger Steig, která nás strmou stezkou, vylepšenou několika strmějšími výšvihy, vede až ke skalnímu ostrohu Bischofsmütze.




Od prvního křížku dnešního dne se kocháme výhledy na Attersee, Traunstein i na pěkné plotny Vöcklabrucker Pfeiler, ve kterých zrovna někdo leze. Někdy na to možná taky vyrazíme. Dneska ale pokračujeme turistikou, po stezce vpravo od ploten. Zas nás čeká tu a tam nějaké to popolezení a v závěru nás to vyplivne na kosodřevinový hřeben, který vede k vrcholovým loukám.





Na vrcholu Brunnkogelu nás přivítá především kříž. Pak také pár lidí, ale ti vypadají v porovnání s ním jako mravenci. 14 metrů vysoká konstrukce působí opravdu monumentálně. Dopřejeme si delší veget a pak pomalu pokračujeme po hřebeni. Nejdřív k jen o pár metrů nižšímu Mathias Koglu a poté dál na západ.




Než bys řekl švec, jsme u Hochleckenhausu a sluníme se na terase s drinkem v ruce. Díky předlouhým dnům konce května nemusíme nikam hnát, ale i tak nakonec vyrazíme k sestupu. Teď už jdeme po normální turistické trase, kterou si zpestříme jen rychlou vyhlídkou z Jausensteinu, ovšem bez oné Jause.

