22.8.2022
by Jakub
0 comments

Pózování na Fiammě a trocha lezení k tomu

Ano, mohli jsme se po velkolepém zážitku na Badile sbalit a frčet domů. Ale my jsme si řekli ne a pustili se s vervou nám vlastní do celodenního válení v kempu. Navzdory bolístkám, které na nás zanechaly exkluzivní a bezcitné žulové plotny, jsme se rozhodli užít si ještě trochu toho lezeckého ráje. A vyškrábat se na nejšpičatější jehlu v údolí Bregaglia.

Celý příspěvek →

15.8.2022
by Jakub
3 Comments

Cassinem na Piz Badile

Toto byl po dlouhé době výlet bez velkého špekulování. Na legendární bergellskou severku jsme měli s Lukym políčeno už dlouho a když jsme se v srpnu časově sešli, přispěchalo nám na pomoc i ideální počasí i podmínka. Jedinou drobnou vadou na kráse byl jen ten fakt, že jsme nebyli jediní, kdo si této konstelace všiml.

Celý příspěvek →

12.8.2022
by Jakub
3 Comments

Hřebeny pohoří Verwall – Hoher Riffler

Tohle byla objevitelská výprava od začátku do konce. Vydal jsem se prozkoumat doposud neznámé pohoří a vyzkoušet i nový způsob, jak se k němu dostat. Taky jsem se vydal rozlousknout záhadu dvou třítisícovek se zcela stejným jménem a v neposlední řadě jsem si chtěl užít pár pěkných východů slunce. Všechno to vyšlo tak pěkně, že to rozdělím do dvou reportů.

Celý příspěvek →

12.7.2022
by Jakub
1 Comment

Mnich – nejlepší tatranská žula s nejdelším přístupem

Na vícedýlkách se většinou snažíme, aby bylo víc lezení, než chození. V tomto případě jsme ovšem takové ambice odložili a rozhodli se, že výpravu na polskou stranu Tater pojmeme vysloveně objevitelsky. Luky totiž vytipoval homoli nad Mořským okem, která údajně sestává z té nejlepší žuly v celých Tatrách.
Celý příspěvek →

4.7.2022
by Jakub
1 Comment

Obrovský kút na Kežmarský štít

Nebudu si vymýšlet. Do Tater jsem po šesti letech zavítal nikoliv proto, že bych po nich prahnul, ani proto, že je kamarádi vychvalovali do nebes. Bylo to čistě z toho důvodu, že ve zbytku Evropy bylo hnusně a Luky nabídl, že mě tu protáhne. Stejně upřímně ale musím uznat, že mě východní kopce mile překvapily a po čtyřech dnech parádního lezení jsem si řekl, že jim dám ještě někdy šanci. Nejspíš.

Celý příspěvek →