Z Prielu na Priel v mokrých botách

Lidové rčení praví, že dvakrát nevstoupíš na stejný hřeben. Tenhle výlet, který vznikl spontánně jako z nouze ctnost, je ale evidentně výjimkou potvrzující pravidlo. Přechod z Kleiner na Grosser Priel jsem šel už před sedmi lety a tak bylo na nasnadě zjistit, jestli to jde dát svižněji.

Mladická síla za ta léta ubyla a tak odlehčuji batoh, nebudu mařit čas a energii natáčením a doufám, že to přeběhnu dřív, než přijdou odpolední bouřky. Budíček dávám na 2:30, pěkně alpine start jak to mám rád. Za další čtvrt hodiny už si to štráduju nocí plnou hvězd směr Kleiner Priel. Uplynulé dny nebyly skoupé na vydatné přeháňky, ale spoléhám na to, že hřeben rychle oschne. S čím jsem ale nepočítal, je mokrá tráva v lese. Než dojdu ke kříži, mohu ždímat kraťasy, ponožky i tenisky.

I přes lamentování nad mokrými botami přicházím na Malý Priel pár minut před pátou, což není úplně špatné. Měním aspoň fusky a ještě za šera valím na hřeben. Na Velký Priel je to odtud přes 7 kilometrů nahoru a dolů s lezeckými pasážemi do III UIAA. Počasí je fantastické. Zdá se, že tady servírujou vždycky jen inverzi.

Nejdřív je to hodně skopce, pak zas do kopce. A tak pořád dokola. Jedno strmější místo je osazené fixem, jinak jde vždycky slézt/vylézt více či méně krkolomnou variantou. Trasa vede víceméně pořád po hřebeni a pak taky podle intuice.

Svítání je fantastické. Pod vrcholem Teufelsmauer přichází trocha lezení, ale taky už mám půlku hřebene za sebou. Zatím to odsejpá, ale začínám být krapet unavenej. A v botách mám samozřejmě furt mokro.

Mezi Teufelsmauerem a sedlem Arzlochscharte jsou delší chodecké pasáže, takže horizontální vzdálenost ubývá rychleji. Za 40 minut jsem v sedle a čeká mě závěr. Více než 500 výškových severním hřebenem. Nástup vertikálním bahnem je snad jediné ošemetné místo trasy, pak už se přechází do suti a skály (do III UIAA) a vždy se dá najít rozumná výstupová varianta.

Ještě není ani devět a zdravím kříž. Jsem rád, že už nemusím výš, ale nijak zvlášť se netěším ani na sestup. Říkám si, že čím rychleji to seběhnu, tím dřív to budu mít za sebou. Kousek nad Prielschutzhausem mi dochází dvoulitrová zásoba vody, tak se hospoda akorát hodí. Kolena 10minutovou pauzu taky ocení a pak už to seběhnu až dolů a k autu. Z celkového času 9 hodin mám radost a mám pocit, že to tak na pár let zase nechám.

Harmonogram na závěr:

• Hinterstoder — 2:45
• Kleiner Priel — 4:55
• Teufelsmauer — 7:00
• Grosser Priel — 8:50
• Hinterstoder — 11:40

Pro případné následovníky raději upozorním na to, že je přechod psaný na 18 hodin a často se chodí ve dvou dnech. To se nechci nijak kasat, ale raději varuji na základě některých komentářů v prvním příspěvku o tomto přechodu.