
Pokračujeme v jarním rozlézání. A snažíme se (opět) najít co nejbližší vícedélku. Tak se dostáváme do údolí Enns, 40 km jižně od Linze. Bergsteigen dokázal v Klettergarten na hřebeni Kreuzmaueru namotat cestu, kterou vydává za regulérní vícedélku a tak jsme se vydali ověřit, jak je to doopravdy.

Procházka od parkoviště k nástupu na hřeben Kreuzmauer.
Po příjemné a krátké ranní procházce k nástupu přes louky a usedlosti jsme čekali všechno jen ne nával. Proto nás trochu zaskočilo, že jsme se na exponovaném prvním štandu zařadili do fronty a v těsném závěsu nás následovala další 2 družstva. Mžikem tedy zavrhujeme 25 metrové slanění k první délce a vyrážíme hned vzhůru.

Všichni naštěstí míří na SW-Grat a tak se záhy odpojujeme a nijak si při lezení nepřekážíme. Držíme se vlevo od hřebene a užíváme si příjemného lezení v 5.–6. stupni.




Na 3. věži lezeme kombinaci cest Hand in Hand a Spurensuche. Tady už jsme úplně sami a cesta je navzdory tomu, že se nejedná o žádnou obří stěnu, zajímavě exponovaná. Po dlouhé traverzu se vylézá zpátky na hřeben, odkud je to co by kamenem ke kříži.






Od kříže Kreuzmauer je to komfortní půlhodinka k autu a protože doba zatím moc nepokročila, vybíráme ještě další cíl. Popojedeme kousek autem a jdeme se projít na sousední vrchol Schoberstein. Většina trasy vede lesem, ale nahoře se vyloupnou krásné výhledy a především chata, která je otevřená a ve které servírují výborný kafe a koláče. Radost máme z výhledů i dobrot a prohlašujeme tuto další průzkumnou výpravu za úspěšnou!







