Mrazivý Gaiskogel

Jen blázen by vyměnil teplé lože a přítomnost drahé polovičky za osamělou noc ve stanu v 2700 metrech s teploměrem ukazujícím -12 stupňů.

Kühtai. Stejné místo jako před 3 dny, jen na zádech je místo malého batůžku hydra vážící 20 kilo, neb hodlám v horách zůstat romanticky přes noc. Když se sápu pod lanovkou v nestabilním sněhu, pot mi teče do očí, pásy odmítají poslušnost a nad hlavou mi jezdí vysmátí lyžaři, říkám si, zda to byl ten nejlepší nápad. Navíc opět bojuji s časem, neustále poočku sleduju slunce blížící se k obzoru a hypnotizuji ho, aby tolik nespěchalo. Konečně se dostávám mimo ruch sjezdovek a cíl mám nadohled. Do sedla vede ukázkově vyšláplá stopa. Gott sei dank!

To, že se na hřebeni najde místo na stan, byl pouhý odhad. Asi 100 metrů pod vrcholem Gaiskogel nacházím relativně vhodný plac a v tempu ukrajinského kopáče začínám budovat místo na stan.

Přesto, že jsem tento stan stavěl poprvé v životě, je za 15 min komplet hotovo a slunce stále ještě drží na obloze (17:15)

Lovím ještě poslední fotky a brzy přezbrojuji do peří, se západem slunce jako mávnutím kouzelného proutku klesá teplota hluboko pod bod mrazu.

Poslední paprsky (17:45).

V údolí se rozsvědcují světla, rolby upravují sjezdovky – jen si dejte záležet, ať mám ráno na sjezd perfektní manšestr. Nepopírám, že mě teplota uvnitř stanu dosahující -12 stupňu nepřekvapila. O půlnoci proběhne, spíše z důvodu nespavosti než zimy, krátká čajová seance a obtočen kolem teplé lahve přerývaně spím až do šesti.

Není čas ztrácet čas, nástup do práce je v 9:00. Za úsvitu vybíhám pár výškovým metrů na vrchol Gaiskogel.

Ráno je opět nádherné – nikde nikdo, ticho, měsíc a křupavý sníh pod nohama. Cesta zpět je podstatně jednodušší a rychlejší. Sbalit, sjet prašanem ze sedla, najít ztracenou rukavici a pak po sjezdovce (rolbaři si dali vskutku záležet)  k autu – od stanu za 25 minut. Krásně ještě stíhám snídani v Seefeldu.

Pracovní nudu přebíjí nadšení, které podrthne ještě odpolední společný relaxační výlet na Reitherjochalm. Kávička, Prosecco a opalovačka. Inu, jak říkají naši spolupracovníci – Urlauber.