Zimní spánek na Ignaz Mattis Hütte

Není nad to vyrazit na dubnový skialp koncem února. Letošní zima evidentně končí dříve, než stihla začít. My se ovšem jen tak odradit nenecháme a navzdory ne zcela příznivé předpovědi vyrážíme na objevitelskou výpravu inspirováni světovými esy jako jsou David Livingston nebo Robert Falcon Scott, abychom rozkryli bílá místa na mapě a posunuli hranice lidského poznání… No, dobrá, možná to zbytečně dramatizuju, ale kdybych napsal, že jsme došli jeden den na Winterraum a druhý den sjeli do údolí, nikdo by dál nečetl.   

V silném šestičlenné týmu, bez podpory tažných psů, skútrů a bez satelitního spojení stoupáme z údolí Preunegg kolem srubů Urspungalm. Sluníčko do tváří, ledové krystalky unášené větrem tamtéž a výhledy na masiv Dachsteinu. Krásná, pohodová a bezpečná výstupová trasa.

  

Po cestě potkáváme duo pankáčů i stydlivou holčičku. Lavinovka je na jedničce, dvojce, přesto se všude kolem nafoukávají parádní desky. Mikroklima zdejšího odlehlého údolí je svět sám pro sebe.

Fotovoltaika vládne světu, Winterraumy nevyjímaje. Útulná Ignaz Mattis Hütte je ideálním místem na zimní relax. Tři nadšenci užívají ještě odpolední lyžbu, další tři ospalci naopak vychutnávají měkké kavalce. Večerní pohoda u kamen je…jak to říct pěkně česky? Ultimátní.

 

Foceno na Fujifilm X-T1 + 18-55/2.8–4.0. Mrkněte za kolik se dá tato hračka pořídit. Zakoupením fototechniky přes tento odkaz mě drobně podpoříte a nezaplatíte ani o korunu navíc. Díky!