Jak na Time-lapse

Možná jste již viděli některá povedená umělecká díla, nebo nesmělé pokusy (viz níže) obsahující fenomén jménem time-lapse, který se poslední dobou poměrně rozšířil. Jak dosáhnout podobných efektních záběrů?

Jistě lze na webu najít velké množství návodů, přesto předkládám postup, který se mě osobně osvědčil a pomocí kterého vzniklo i uvedené video. Takže per partes:

Vybavení

• Fotoaparát s možností intervalového snímání. Jen vybrané modely mají tuto funkci přímo zabudovánu (např. aparáty Fuji X30 a X-T1). Ty ostatní se musí spolehnout na externí kabelový intervalometr, který se dá ovšem za rozumný peníz pořídit např. zde.
• Stabilní stativ
• Širokoúhlý objektiv nebo rybí oko
• Trpělivost

Pořízení snímků

Nejdříve trocha osvěty a matematiky. Výsledné video sestává z jednotlivých fotografií, které jsou spojeny v plynulé video. Standard pro plynulé video je 25 snímků za sekundu (fps), ovšem i 15 fps je použitelných a někdy dokonce vhodnější (záleží na dané scenérii). Pokud tedy chceme, aby mělo výsledné video 30 sec, je nutné pořídit 450-750 fotek. Oprostíme se od pokročilejších technik zahrnující drahé pojezdy, pro začátek stačí když zůstaneme staticky na jednom místě.

[green_box]Vybereme scénu, která bude pro time-lapse snímaní zajímavá. To jsou typicky krajiny s fotogenickými, líně se pohybujícími mraky nebo západy a východy slunce. Může to ale stejně dobře být stavba mrakodrapu, lodní doprava nebo klubající se výhonek rostliny, kreativitě se meze nekladou. Obecně lze říci, že vyniknou jevy, které jsou tak pomalé, že je běžnými smysly nevnímáme jako příliš dynamické.[/green_box]

Jak tedy na samotné focením?

• Foťák na stativ, vybereme kompozici (pokud plánujeme výstup fullHD 1920*1080, je třeba myslet na to, že bude třeba snímky shora a zdola oříznout).
• Všechno co lze, nastavíme manuálně. Expozice zůstává po celou dobu stejná (M) a proto zvolte její hodnotu s ohledem na odhadovaný vývoj světelných podmínek (při západu slunce začněte nejsvětlejším přijatelným snímkem, při svítání vice versa). Typicky volíme vyšší clonové číslo (f8-f22).
• Zaostříme automaticky a přepnutím na manuální ostření zafixujeme.
• Nejlepší možností je snímat do sRAW (surových dat v nižším rozlišením). Pokud tato funkce není k dispozici, použijeme plný RAW (paměťovou kartu s vysokou kapacitou s sebou), nebo klasickéhý JPG (následné zpracování je omezené a složitější).
• Pokud fotíme do JPG, nastavíme i vyvážení bílé (WB) manuálně – buď přímo na bílý papír, nebo na jeden z vybraných přednastavených režimů (slunce, zataženo…)
• Bonus Pokud chceme docílit dokonalosti, provedeme tzv. lens shift. Stiskmeme tlačítko kontroly hloubky ostrosti a zároveň o milimetr odpojíme objektiv od těla fotoaparátu. Musí to být opravdu přesně ten malý kousek, kdy se kontakty odpojí (na stavovém displeji je místo údaje o cloně objeví 00), ale přístroj bude stále plně funkční (ověříme testovacími snímky). Touto technikou docílíme, že clona bude u všech snímků naprosto stejná. Ačkoliv totiž nastavíme stejné clonové číslo, faktická clona se díky technologické nedokonalosti vždy o téměř neznatelnou hodnotu liší a ve výsledku může vyvolat rušivý efekt  ve finálním videu.
• Intervalometr nastavíme na požadovanou hodnotu (typicky 1-10 sec. dle typu scény-čím pomalejší změny v obrazu, tím delší), začneme snímat a jdeme na kafe…

Foto >Video

Pokud máme to štěstí a foťák po půlhodinovém pobytu v kavárně nalezneme na svém místě, můžeme si sbalit fidlátka (ujístíme se, zda máme požadovaný počet snímků dle poučky výše) a vyrazit k počítači. Time-lapse efekt se dá ve velmi omezené míře imitovat i přímo ve foťáku rychlým prohlížením snímků (držením šipky/točením kolečka začnou probíhat nedoostřené fotky).

• Otevřeme všechny snímky naráz v Camera Raw (Photoshop) a začneme upravovat první fotku. Jako první provedeme ořez (Custum – 1920*1080 px), následují úpravy křivek, WB, přechodové filtry atd. dle chuti. Poté postupujeme stejným způsobem u ostatních 300 fotek (trpělivější jedinci), nebo vybereme vše (select all) a synchronizujeme veškeré nastavení (synchronize). Poté vyvoláme vše jako JPG do nové složky (jméno zvolte s nulou na začátku a časovou sekvencí na konci – kvůli následnému spojení).
• Pokud jsme fotili do JPG, musíme podobnou dávkovou úpravu provést pomocí akcí (viz. dřívější článek)
• K spojení fotografií do výsledného videa použijeme freeware program RAD video tools. Vybereme všechny nově získané JPG fotografie, zvolíme „List files“ a uložíme na známé místo. Poté v základním okně vybereme nově vytvořený seznam a klikneme „Convert a file“. V novém dialogovém okně zvolíme požadovaný formát (Output type) a fps (Frame rate), ostatní není nutné vyplňovat. Stiskneme „Convert“ a v nově vyskočeném okně vybereme videokodek, který chceme použít (osobně se mi osvědčil Xvid, závisí na dalším použití videa).
• Chvíli počkáme a radujeme se ze skvělého výsledku!

I přes veškeré snahy se stručný návod poněkud rozrostl, přesto doufám, že obsahuje pár praktických tipů. Pokud jsem něco zásadního opomněl, ptejte se…

A pochlubte se, co jste stvořili ;-) 

Techniku Fujifilm, která umožňuje snadnou tvorbu časosběrových videí díky zabudovanému intervalometru můžete zakoupit v obchodě Fujifoto a drobně mě tím podpořit bez toho, aniž byste zaplatili něco navíc. Vy naopak můžete na technice ušetřit registrací ve Fujiclubu nebo využitím Cash back akcí na Fujifoto.