Kanadská divočina u Wildensee

Nová chata, nová trasa, nový vrchol a hlavně – NOVÝ SNÍH! Pohodový víkend na kraji Totes Gebirge přinesl vše, co si milovník hor na přelomu sezóny žádá. Hory bez lidí, sníh v botách a dvanáctihodinový spánek.

Dlouhá a strmá jest cesta od Offensee. Ale o to krásnější! Úsek od Rinnerhütte k Wildensee je nskutečně malebný a tak nám ani nevadí, že už solidně posněhává. Nikoho nekrmíme a za necelé 4 hodinky chrastíme klíčem ve dveřích samoobslužné chaty Wildenseehütte.

Chaloupko, chaloupko, co se v tobě ukrývá? Ejhle, Hüttenbuch, kde je zapsanej nějakej Kleštinec, Kovařík a Brejcha! A k tomu kompletně vybavená kuchyň, dřevník po strop nacpanej a kdo dobře hledá…najde i skrytý pivní deposit. 

Stačí si dostatečně dlouhou přispat a dočkáte se slunce. Chatová osada v kanadských Rockies se probouzí po noční sněhové přeháňce a my se s ní jen neradi loučíme. Vracíme se k nedalekému Wildensee a vyrážíme na zteč dvoutisícového Rinnerkogelu.

Od 1800 metrů výš už kraluje pravá zima. Prošlapáváme prašan, kličkujeme mezi závrty a hlavně si užíváme sluníčka, které ráčilo vykouknout akorát v tu pravou chvíli. Vrcholový kříž obdivujeme jen do té doby, než nám na hlavy začne padat led (byť je jistě svěcený). Zbývá už jen seběhnout 1400 metrů zpátky k Offensee, kde zatím ještě panuje barevný podzim. Jistě ne nadlouho.