Letošní pískovcové tažení pokračuje. Tentokrát jsme si s Lukym dali repete Prachova, kde jsme si užili nejen další nádherné sedmičky na nové věže, ale taky podstatně méně lidí, než při předchozím květnovém tažení.
Na rozlez vybíráme Manželskou spáru na Mnicha. Bylo to utaženější, než jsme čekali, ale k vlajce jsme se probojovali.Jedeme dolů, ať můžeme zase nahoru. Sisyfos by koukal. Moje statečnost stačí sotva na čtyřku. Jižní cesta na Richelieu. Fotil Luky, díky!Oblíbené oblinové dolezy.Zápis a jdem o věž dál.Tak tohle byl další skvost. Jižní cesta na Velkého Kapucína. Na začátku zabrat a pak plezír.Luky nastupuje do Modrých džín na Krakonoše. Nejdřív hodně zleva.A pak tímhle nepříjemným komínem.Pořád Modrý džíny. Parádní vzdušná hrana.Prachov bez lidí. Pohoda.Po odpoledním home-office v kiosku nastupujeme do Elegantní varianty na Čapku. Ani se neptejte, kde je první jištění.Podvečer na Čapce.Pískovcový vetřelec na Čapce. Fotil Luky, díky!Rozloučení se sluníčkem na Sluneční věži. Lezli jsme JV hranu.Zas nám došly síly dřív, než světlo.Prachov okem slaňáku.Tak zas někdy!Další den jsme chtěli být ve Skaláku, ale v sedm ráno začalo pršet. Takže Sušky.Po 3,5 cestách začalo pršet i tam. Písky nás vyhání, Alpy volají.
Zkouším všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuju univerzálností. Hodně fotím, občas něco natočím a hlavně jsem rád venku. Kromě čaje už mám rád i kafe a pořád ještě i brzké ranní vstávání.
