
Prázdninová stanovací sezóna je tady a tak vyrážíme do dost možná nejlepšího horolezeckého kempu v celých Alpách. Pod Kapucína. Plánů a cílů je nepřeberné množství, předpověď a parta skvělá a my se těšíme, že si užijeme alpinismus ve všech podobách. Jen kdyby těch sil bylo víc! 4 túry ve 3 dnech nás nadchly a vyšťavily zároveň.

Tenhle výlet není výjimečný jen pestrostí túr a krásným počasím, ale především komfortním cestováním. Do Courmayeuru jedeme přes den. Zpátky nakonec taky přes den. Čtyři řidiči. Žádné kómatické noční šoférování. Fantazie. V sedle Svatýho Bernarda se vyspíme krásných 8 hodin a po rozvážném pobalení jedeme v přesně dedikovaný čas 13:45, s rouškami a fiktivními rozestupy nahoru k Torinu.


Nejvíc si oddechneme, když ty naše hydry shodíme ze zad. Na plató pod Grand Capucin stojí už asi dvě desítky stanů a my přidáváme ty své. Při pohledu na to žulové hřiště všude kolem nás to nenechává klidné a ještě v pět večer naplouváme do cesty Lifting du Roi na Petit Capucin (300m, 5c). Chceme si dát jen tak dvě, tři dýlky… ale asi tušíte, jak to dopadlo.



Zpátky ke stanům dorazíme akorát na večerní promítání. Dneska dávají Dent du Géant a je to živé vysílání. Spojíme to barbarsky s večeří a jdeme zalehnout. Budíček dáváme na 4:00 a lezečky tentokrát necháme ve stanu.


Severku Tour Ronde (300 m, D, III) máme doslova na zápraží, vypadá v dobrý podmínce a tak by byl hřích neudělat si ranní procházku. Zvlášť když jsme s sebou táhli ty dva cepíny. Už to ani není na čelovky a brzy dupeme první vertikální metry. V parádním firnu to drží tutově.


Nejošmetnější je střední část, kde je místy tvrdší led a tu a tam skála, ale nakonec ani tady lano nevytáhneme. Dneska to za D asi nebude. Prosmýkneme se tímhle úzkým koridorem, předběhneme Marca s jeho kumpána a už to valíme horní firnovou plání. Lýtka se zahřívají, plíce roztahují a do toho se rozehrává ranní divadlo.




Na konci severky se do cesty postaví vrcholová hlava, která se obchází zleva. Po skalní lávce přelézáme na JV hřeben, po cestě si trochu poskočíme a v 6:30 už se zdravíme s Madonou. Tour Ronde je vyhlídkový vršek par excellence.






Začínají nám topit, takže fofrem dolů. Sestupujeme normálkou po JV hřebeni, slézáme mixový hřeben, sněhový kuloár a v 8:00 zaplouváme zase do spacáků, abychom si trochu dáchli, než se ze stanů stane sauna. Celý den máme ještě před sebou.




27.7.2020 at 08:32
Ahoj, moc pěkný příspěvek! Koukám, že píšeš, že i rád zkoušíš skialpy. Severka Tour Ronde nebyla v podmínce na sjezd? Nebo jste to byli obhlédnout a skialpy si vezmete až za rok(nikde jsem nenašel datum kdy přesně jste tam byli).
Díky a těším se na další příspěvek.
27.7.2020 at 08:51
Byli jsme tam teď začátkem července a to podmínka, alespoň pro nás, určitě nebyla. Ale koncem května se to jezdívá.
Pingback: Žulová odysea v Salluard Route |