Arco s panenkami

I letos jsme v květnu vyrazili do Arca. A zas to bylo dobrý. 4 dny excelentního počasí jsme využili na maximum a kromě toho, že si to standardně užili děti (zmrzka + koupání), tak i nám dospělým byl dopřán tu a tam relativní (!) klid a ve výjimečných okamžicích jsme si dokonce i sami zalezli. A i při asi dvacáté návštěvě jsme objevili řadu nových skvělých míst.

První den začíná ryze dětskou lezeckou oblastí. V Doss Pelá nedaleko Dreny najdete cesty od 3a do 4c, které jsou krátké, položené a pro malá těla ne zcela banální. Kor když lezete s tréninkovou zátěží. Holky si vylezou pár linek a pak sjedeme o pár zatáček níž. V Rio Sallagoni okoukneme davy, zchladíme nohy a jedeme bojovat s nastupujícím vedrem jediným rozumným způsobem – zmrzkou a koupáním.

Severně od Sarche zastavujeme u Lago di Santa Massenza, kde je senzační koupačka v bazéncích i v jezeře a ještě je tu stánek s kafem. Ideální kombinace. Pak už jsme i tady vypražený a tak zaplujeme do blízké soutěsky La Roggia di Calavino, kde se projdeme v chládku kolem potoka s vodopády a pak už frčíme směrem k noclehu.

Už už jsme chtěli rezervovat apartmán, jako to bylo minulé roky, ale 4 dny ideální předpovědi nás ponoukli k tomu zkusit kemp. Den předem jsme vyhmátli snad poslední místečko v parádním mikrokempu Paolino kousek od Pietramurata a následně jsme si ho nemohli vynachválit. Velkej plac, komorní atmosféra, po vaření se nemusí vytírat podlaha a navíc je tu vířivka s LEDkama. Tři holky spí v autě, já s Barčou ve stanu a je nám tu dobře.

Druhý den zamíříme směrem k Molvenu. U San Lorenzo Dorsino dojdeme od auta za 5 minut do oblasti Promeghin, která se ukáže být skvělou volbou právě pro rodiny s dětmi. Nejsme překvapivě jediní, kteří na to přišli a tak si tu připadáme jak odpoledne na Smíchoffce. Lezení po konglomerátu není takový plezír jako vápno, ale dáme tu pár cest jak my, tak i děti, stavíme se ještě na hřišti a můžeme zas o dům dál.

Když už jsem v tomhle údolí, docvakneme těch pár kilometrů k Molvenu, kde si užijeme nejdřív město a pak hlavně jezero. My dospělí se rozplýváme nad výhledy, holky navzdory větru bez váhání vběhnou do vody, která sotva drží kapalné skupenství.

Do Arca ale nejezdíme jen kvůli vejletům, ale taky proto, abychom se potkali s kamarády. Třeba s Dejvem a Jendou, se kterými se neprotneme jak je rok dlouhej i když bydlíme kousek od sebe. Nebo s Lukym, se kterým jsem si naposled viděl před rokem hádejte kde.

Třetí den vyrážíme na trochu delší procházku. Vyjedeme serpentinami nad Torbole do parku Busatte, který se ale ukáže být vysoko nad limitem návštěvnické kapacity. Tak jen vyhodím holky a jedu do cíle dnešní trasy, do Tempesty na východním břehu Gardy, odkud jdu vandrákům naproti.

Tahle trasa je dost populární, výhledy grandiózní a schody byly navzdory fotkám většinou obsypané lidmi. Po první polovině se naštěstí většina vrací do výchozího bodu a tak už v poklidu doputujeme k hladině jezera.

Před večerním lezeckým blokem ještě zařazujeme nezbytnou zmrzku, tentokrát za nás v nejlepší Gelaterii v oblasti a to v Dro. Odtud stačí popojet jen kousek o oblasti Massi di Gaggiolo, která je hned u cesty. Tam se už podruhé potkáváme s Lukym a náhodou zase i s Dejvem a Jendou. Konečně máme jako dospělí přesilu a troufáme si tak na další lezení.

Lezení na obří šutry je docela vtipné, těžší cesty docela zákeřné, ale pro děti se tu najdou skvělé cvičné plotny. Zalezeme si všichni, poděkujeme klukům za trpělivost a valíme na kutě.

Čtvrtý den vyhlašujeme dospělácké lezení. Jedeme do mnohými vychvalované oblasti Castel Madruzzo. Nástup trvá trochu dýl a je to do kopce, ale pro nás je to určitě nejkrásnější kus skály, na kterém jsme v Arcu lezli. Dlouhé vytrvalostní cesty, fantastické tvary i barevnost. Dáme si pár linek, na které stačíme a shodneme se, že tu určitě nejsme naposled.

S pohledem na radar pomalu ustupujeme a jen co přicházíme k autu, začnou padat první kapky. Cesta domů se ukáže být ještě plná zážitků, které naštěstí už obrousil vzpomínkový optimismus a tak už se těšíme, až do skalně-zmrzlinového ráje opět zavítáme!