>
Na Huayane ze byla zima?
Po jednom prestupu v malem mestecku, kde zrovna meli mistni festivalek jsme prijeli do narodniho parku Sajama. Je sobota vecer, nikde nikdo. Hospudky i hostely zavrene… Pravda, o vesnicce Sajama se pise, ze je trochu spici, ale tohle bylo i na nas moc. Po chvili snazeni se ocitame v malem pokoji, po dalsi hodine si poprve pochutnavame na lame.
Velke pripravy, vyrazime zas na kopec! Tentokrat na ten nejvyssi – 6542m, kde bolivijsti horsti vudci si jednou z trucu hrali i fotbal! Nasi vybavicku si tahneme az do 5700m! Priserny vitr nam prilis sil nedodava, vsudypritomny lavovy pisek take ne a tak dalsi den si Jakub vybiha necelych 900 m jako rozcvicku sam. A ten samy den, abychom se nenudili, padime zas do udoli (4250m).
Odlehcime nasim batohum a jdeme odpocinkovych 900 vyskovych metru k nadhernych lagunam, mezitim si koupeme nohy v horkych gejzirech, paradicka :) …az na tech -9 stupnu v noci ve stanu.
No a o vyletu na dalsi kopec – Parinacotu radeji pomlcim, protoze nam taxikari dokazali, ze kdyz nevysolime bez mrknuti 100 dolaru za transport do base campu vzdaleneho 30 km, tak se s nami nikdo bavit nebude…
Zdravime z Orura, byvaleho hornickeho mestecka, nejsou tu zadni turisti, je tu dost jidla a hlavne neni tu lavovy pisek ani mrazivy vichr a v hostelu maji horkou sprchu!!!
A zitra uz mirime do Uyuni a pak do solnych pousti :)))
