U našich jižních sousedů platí zajímavý zvyk. Stačí, aby kolem nějakého místa prošel panovník Habsburské monarchie, jeho žena/dítě/pes a to třeba ve vzdálenosti 20 km a onen plac se hned honosí jeho jménem. Nejinak je tomu na zajištěných cestách Kaiser Franz Josef u Eisenerz a Sisi nad jezerem Altaussee, k jejichž ocelovým lanům jsme se připoutali jeden rozpálený červencový víkend. Navzdory žhnoucím lanům, nelítostnému slunci a zmíněnému svéráznému názvosloví jsme si to, s velkou zásluhou všudypřítomných chladných jezer, jaksepatří užili.
Pěkná, dlouhá a osvědčená ferrata Kaiser Franz Josef je typická především netradičním výhledem. Povrchový důl věru nepatří do typického alpského panoramatu. Tyrkysové jezero Leopoldsteinersee, lákající od první kapky potu k neodkladnému vykoupání, naopak ano.
Kdo se zchlazením nechce otálet až po sestupu, nabízí se příjemný stín v podobě bonusové speleoferraty Rosslochhöhlen. Navzdory sporadickým obavám zvládli všichni veškeré obtíže s noblesou, v potu se nikdo neutopil, v jeskyni neztratil a zrádné chaluhy jezera nikoho nestáhly pod rozbouřenou hladinu. Pak si jen stačilo vybrat, zda noční bouřku pozorovat raději z jurty nebo z teepee, fundovaně prodiskutovat jadernou problematiku se správcem kempu, pochutnat si na cheesecaku a hurá na kutě.
Nedělní výhrůžky stran odpoledních bouřek a bolavá stehna směřují naše kroky ke kratší, ale o to lepšími výhledy oplývající, ferratě na Loser. S vypilovanou technikou a Solnou komorou jako na dlani přeběhneme cestu jako blesk a ač je celé odpoledne čekáme, sliby meteorologů se opět ukážou jako plané. V pohodě tak u Hallstattu stíháme dát koupačku, zblajznout zmrzlinu a zkazit nekonečným davům asijských turistů mnoho selfíček. Zkrátka úspěšný víkend se vším všudy.
Foceno již tradičně na Fujifilm X30. Pro případné zájemce k dostání výhodně na Fujishopu.
