Výstup na západní vrchol Simonyspitze je parádní skialpová túra. Co ale naplat, bez sněhu to na lyžích nějak není ono. Nezbývá tedy, než nastavit na Silvestra budík na 5:30 a probít se na vrchol letní trasou. Vlastně moc nevíme, kudy vede, ale nějak to jistě vymyslíme.
Svítání posledního dne roku 2015 stojí za to. Dokonalá podívaná, kterou si vychutnáváme ve výšce přes 3000 metrů. Nějací dobrodinci trasu před časem prošlápli a tak si místo hrabání v závějích užíváme pohodové procházky. Skoro se obávám, že budeme na oběd zpátky na chatě.
Jen co vykoukneme ze závětří, rozplývá se ona myšlenka jako pára nad hrncem. Poryvy větru a sníh po kolena. S pečlivostí indiánských stopařů sledujeme nevalně znatelnou linii našich předchůdců, na které se dá balancovat bez velkého boření, ale která je většinou přikryta návějemi. Přes dva skalní prahy s lehkými lezeckými pasážemi se blížíme k Östliche Simonyspitze. Více než vrchol ovšem vyhlížíme hřeben vedoucí na západ. Vypadá více než lákavě, ale netušíme, zda bude průchozí.
Spásné stopy končí a my se vydáváme do neznáma na neposkvrněný hřeben. Sněhový úvod je snadný, snad jen převěje a mnohasetmetrové srázy na obou stranách dokážou trochu znervóznět. Postupně se nám začíná do cesty míchat i nějaká ta skála a hřeben je čím dál užší…
Už za sebou máme velkou část přechodu, když se nám do cesty postaví kolmý skalní výšvih. Jeho překonání vypadá až příliš krkolomně a proto se rozhodujeme ho hrdinně obejít. Konečně aspoň vytáhneme mačky a lezecké harampádí, které se většinu doby jen válí v batohu.
Podvrcholový svah je už za odměnu a my před jedenáctou stojíme na vršku. Výhledy už se nám trochu okoukaly a tak jen zamáváme vedlejší Dreiherrnspitze a mizíme do závětří prvního štandu. Ani se nenadějeme a od západu se přiženou mraky a s nimi solidní vítr a zima. Po hřebeni statečně prcháme z bojiště.
Silvestrovský večer probíhá bouřlivě jako kdysi na Matfyzu. K naší cti je nuto poznamenat, že opravdu vydržíme téměř do půlnoci, což je vzhledem k budíčku solidní výkon. Protože dodržujeme tradice, vyběheneme si na prvního ještě na Rostocker Eck, vršek nad chalupou. Jak na Nový rok, tak po celý rok.