Není lepší terapie jet-lagu, než výlet s dětmi. Na nějaké to skuhrání pak totiž nemáte čas. Po návratu z dálek je jak známo nejlépe v domácím prostředí a proto jsme vyrazili do Solné.
Po letošní vydařené Bolívii měly dny rychlý sled. Praha – ČB – Praha – ČB – zubař – Bad Goisern. Po absolvování této logistické anabáze a naházení nemalého množství věcí do Karamelky už jsme si mohli oddechnout a zvolnit. A vyčistit si zuby.
Pod Predigstuhlem nás ráno vítají posily. Haničce a Davídkovi jsme už delší dobu slibovali ferraty a teď na ně konečně došlo. Tým ještě rozšiřujeme a vyrážíme na kratší a oblíbený Leadership Klettersteig.
Nad Dachsteinem se honí bouřky, ale naštěstí se zapíchnou na nejvyšším vršku v okolí a my máme krásně. Zvládáme tak i jeskynní speciál Mein Land – Dein Land a pak už valím na rendezvous u kříže.
Dostat se nahoru je hračka, ale dolů je to oříšek. Že je nám tu a tam kočár na překážku, jsme si už zvykli, ale tentokrát jsme tomu nasadili korunu. Na Radsteigu už jsme si nevystačili s občasným poponášením a musel jsem zahájit kariéru tatranského nosiče navzdory nesprávné lokalitě.
Večery u Wolfgangsee si užívají všichni. Voda je tu nejteplejší v celém Salzkammeru.
Ti nejpilnější zahajují balanční trénink hned zrána. My ostatní s lehkým zpožděním navazujeme a vyrážíme na Drachenwand. Parta sice prořídla, ale silné jádro zachovává čest celému týmu.
Obavy, zda Hanička (9) a David (11) zvládnou delší ferratu byly zcela zbytečné. Ke kříži dolézáme ve standardním čase a cestou dolů ještě řadu skupin předbíháme. A že by děti byly unavené? Ani náhodou, večer zase řádí v jezeře.
Poté, co se děti vyřádily na ferratách, následuje vandrovací část. Na vršek Schafberg jezdí už od roku 1893 zubačka, která je oblíbenou turistickou atrakcí. Zatímco ostatní jedou zvesela po kolejích, my z tréninkových důvodů tlačíme kočár. 400 metrů pod vrškem už nás to nebaví, ustájíme ho v čekárně a dorveme to s nosítkem.
Na brzké odpoledne jsou hlášeny bouřky. A nekecali. Mraky se rychle stahují a tak rychle nakrmíme a oblečeme jen ty nejmenší a utíkáme fofrem dolů. Bleskových příběhů je letos víc než dost a chceme se podobnému zážitku vyhnout.
Bezmála hodinu čekáme v mezistanici, než se všechny živly vyřádí. Lítá to kolem dost divoce, ale nakonec se počasí uklidní a my můžeme sejít zpátky k Jausestation Aschinger, kde nás čeká nejen Karamelka, kafe a zákusek, ale především skvělé dětské hřiště. Radost mají všichni.
Poslední den se konečně poučíme a kašleme na kočár. A zrovna by to s ním i celkem dalo. Vyšlápneme si do sedla Rottwandsattel s krásným výhledem na Wolfgangsee a kravičky nás nechají popást na jejich louce. A z toho deště nakonec nic nebylo.
Foceno na Fujifilm X100F. Pokud vás zajímají ceny foťáků od Fujifilmu, podívejte se do e-shopu Fujifoto. Zakoupením fototechniky přes tento odkaz mě drobně podpoříte a nezaplatíte ani o korunu navíc. Díky!
