Jak se loví Horezdar

| 0 comments

V době psaní toho příspěvku se už nedá říct, že by počasí nějak zvlášť přálo skalnímu lezení, nemluvě o tom pískovcovém. Ale na začátku sezóny ve Skaláku si příroda dala naopak jaksepatří záležet.

První aprílové svítání

Nejsem takový pískařský nadšenec, abych se hnal na sever hned jak se 1. dubna otevře lezecká sezóna. Ale Luky a Michal mezi takové lezce patří a Luky přišel s nápadem, že bychom z tradičního lovení horezdarů mohli natočit video. Při pohledu na předpověď mě nemusel přemlouvat moc dlouho a když už jsme se pustili do takové akce, rozhodli se ti dva jít do toho s plnou parádou – vybrali si důstojný cíl a vyrazili lézt o půlnoci. A takhle to dopadlo:

Maják.

Po velice krátké noci a po příjemném spaní pod širákem se první apríl odstartoval překrásným východem slunce. A skály se otevřely i pro lezce, kteří dávají přednost přirozenému osvětlení. Na jednotlivých věžích se začali objevovat postavičky už od ranního kuropění. My jsme se to této zteče dostali díky noční anabázi až v pokročilém dopoledni, ale i tak se nám podařilo odlovit ještě jeden horezdárek na Jenovéfě.

Vybíráme, kde bychom ještě něco odlovili.
Luky tahá Sobotní cestu VII na Jenovéfu.
Věže v obležení.
Slanění z Velikonoční.
Ranní panorama.

I přes noční spánkově deprivační kocovinu jsme si střihli pár pěkných cest, zakončili to nejvyšlapanější cestou ve Skaláku a já i po roce musím uznat, že i když je lezení na tomhle měkkém pískovci občas rozpačité, tak elegance místních věží je bez diskuzí velkolepá. Díky Luky žes mě sem zase vytáhl.

Údolka V na Podmokelskou. Nejdelší (prý) a nejvyšlapanější (určitě) cesta ve Skaláku.
Kapelník a Taktovka shora.
Tak zas někdy!

Jakub

Author: Jakub

Zkouším všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuju univerzálností. Hodně fotím, občas něco natočím a hlavně jsem rád venku. Kromě čaje už mám rád i kafe a pořád ještě i brzké ranní vstávání.

Napsat komentář

Required fields are marked *.



*