>Tak uz je za nami i indonesky epilog v podani turisticke destinace par exlelance.
Plaze v Kute s uniformni plazovou atmosferou, hinduisticke chramy, lesy plne makaku i jizda na kolech v prachbidnem technickem stavu po silnicich klikaticich se mezi ryzovymi policky…a posledni vecer ve viru predstaveni balijskych tanecnic (a tanecniku).
Posledni predodletova koupacka a hura na cestu do Evropy.
Zdravime ze Singapuru, nejluxusnejsiho letiste na kterem jsme kdy byli…
J.

>Mnoho vody uplynulo v rekach a my se hlasime se s posledni zpravou ze Sulawesi.
V nejspis nejturistictejsi oblasti Celebesu (coz ve zdejsich pomerech neni vubec zadna hruza a denne jsme potkali max. 5 belochu) a narodnim parku Tana Toraja jsme stravili krasne 3 dny a ponorili se do zdejsi svebytne atmosfery plne pohrebnich obradu, ryzovych policek, neuveritelnych domu a rochnicich se buvolu. Nasledoval 2 denni, 60 km dlouhy pesi presun na zapad do udoli Mamasa pod zhavym rovnikovym sluncem a noclehy ve vysokych sedlech s dravci krouzicimi kolem nasich hlav (ne ze bychom se stali koristi).
Nyni, dva dny pred odletem na Bali jsme temer nahodou objevili a navstivili uzasne jezero Danau Tampe s plovoucimi vesnicemi a nespoctem rybarskych lodek. Plavba v jedne takove vratke barce bylo velmi mile necekane prekvapeni.
Zitra jeste zkusime objevit tkalcovnu hedvabi, vodopady a jeskyne pobliz Makassaru a huraaa do viru balijske turisticke dzungle.
Vsichni jsme zivi, zdravi a veseli :-)
J.

PS. Omlouvam se za pripadne preklepy, internetovou kavarnou otrasaji zvukove efekty z Counter Striku s hlasitosti nastavenou na maximum…

>Konecne prava a nefalsovana Indonesie!
Beh po ramveji k letadlu, zadne velke cavyky a jsme na Sulawesi (Celebesu). Stopnem si bus, ktery nahodou jede kam potrebujeme a za 24 hodin jsme ve v narodnim parku Lore Lindu, kam noha belocha zavita jen opravdu malokdy, cesty a stezicky se prodiraji hustou dzungli a je vedro a vlhko takove, ze se clovek poti i v noci kdyz nehybne lezi. Vesnicky u jezera Danau Poso jsou uzasne, mistni sice trvrdi, ze je tu „many tourists“, ale jednim dechem vysvetluji, ze mistni deti jsou z nas tak nadsene proto, ze je to prvne, kdy vidi belocha…
S plnou polni pochodujeme 5 dni pralesem, pot z nas leje s kazdym krokem, ale rychle prichazejici prehanky (doba na nandani plastenky cca 10 vterin) nas nastesti vzdy zchladi. Spime pod stanem, v kakaovych plantazich, nebo vyuzivame pohostinnosti mistnich a moc si to uzivame.
Odjezd z oblasti neni uplne zadarmo, nasazovani retezu v 30 stupnich je neobvykle, ale vzhledem ke kvalite silnic nezbytne.
Ted uz jsme podstatne jizneji, v oblasti Tana Toraja, kam jsme se presouvali taky pomerne dramaticky, ale ceka nas tu mnoho zajimaveho, snad se jeste ozveme, nez dojde k finalnimu presunu na Bali.
Salamat malam!
J.

>Tak jsme o dalsi kupu zazitku bohatsi (a dalsich par milionu chudsi :-)
V narodnim parku Bromo se snad nejznamejsim vulkanem Indonesie uz jsme se pruvodcovani uspesne vyhli a v ramci moznosti jsme i unikli davum, ktere se sem hrnou. Dve noci ve stanu s uzasnymi vychody slunce byly perfektni, i kdyz stoupani na vulkan Batok po kotniky v sopecnem popelu byl ponekud vyzivnejsi, nez bychom planovali /poprve jsme zazili dest z popelu/.
Dneska jsme se presunuli do Surabayu, koupili za pouhych 4 600 000 rupii letenky a zitra frcime do Makasaru na Sulawesi – uz se moc tesime co nas tam ceka.
Diky za ohlasy, snad se brzy zase ozveme.
J.

>Na vedomi se dava, ze jsme vsichni zivi, uspesne jsem preleteli, probojovali se Jakartou, tradicne nesehnali bomby do varice /coz ve zdejsich vedrech nastesti neni zasadni problem/ a vydali se cestovat po Jave. Po paradni botanicke zahrade v Bogoru jsme vystoupali na temer tritisicovou sopku Mt. Gede a vychutnali si krasny vychod slunce. Nevyhodou bylo, ze jsme si,ac jsme delali, co jsme delali, museli vzit s sebou pruvodce, coz melo ty zasadni vyhody, ze jsme museli vstavat v nehoraznych 22:00 hod, jit kvuli nemu neskutecne pomalu, cekat nez si odpocine a nest mu baotoh… a samozrejme nas odlehcil o 500 000 rupii. Dalsi stace, soucasne misto, kde se vyskytujeme, je Yogyakarta, dneska jsme si probehli nadherne chramy – buddhisticky Borobudur a hunduisticky Prambanan – navzdory davum turitu uzasny zazitek. Ostatne, lidi je tu vsude opravdu neskutecne mnoho az z toho jsme obcas div zivi. Zitra mirime dale na vychod, provetrat si hlavu na dalsi sopky, snad konecne vytahneme stany…. a pak uz hura na Sulawesi, kde by to s temi lidmi melo byt prijatelnejsi.
Mame se bajecne!
Jakub

>Rok se s rokem o sešel a cílem našeho letošního vandrování se ukázala být Indonésie. V osvědčeném počtu ale jiném složení míří naše squadra do jihovýchodní Asie mezi tisíce ostrovů kde nás čeká jistě mnohé dobrodružství… a když se zadaří a narazíme na výdobytek jménem internet, bude možné se o nich dočíst pár řádků právě zde. Nezavěšujte…