Poprvé je to jenom jednou. A z tváří všech účastníků víkendovky v Raxalpe lze vyčíst, že první zkušenost se zajištěnými cestami byla i přes občasné nástrahy velkým a pozitivním zážitkem. Skvělá parta, pěkné počasí a příjemné prostředí. Co víc si přát?
Po Gaislochsteigu teče potok a výstup se podobá spíše canyoningu. Vyděšené pohledy naštěstí brzy střídá úsměv a radost po překonání první překážky.
Gustav-Jahn Steig a trocha jarní ferratové poezie.
Kronich-Eisenweg. Večerní protáhnutí se silovými pasážemi na „přátelsky“ prověšeném laně.
Ottohaus s makedonským správcem, který svými lingvistickými schopnostmi lehce deklasuje i Heinricha Schmliemanna a ranní výhledy.
Turecký hrad. Našli jsme, vylezli jsme, vyfotili jsme.
Währingersteig na Hohe Wand na doražení. Kdo měl poslední zbytky sil, tak o ně na závěrečném žebříku zaručeně přišel. Díky všem statečným za účast!
Foceno na Fujifilm X30.
21.5.2015 at 11:05
Krasne napsane, uzasne zachycene na fotkach a bajecne prozite :-) Velky dik patri hlavne Tobe!