Je fajn poprat se čas od času s nástrahami nevalných podmínek a počasí, ale výsledek je většinou už předem znám. Myslet si, že odhodlání může být silnější než síla přírody je holá utopie. A přesně v tomto duchu se nesla naše ledovýprava ke Grünsee a Felberu, kdy předpověď hlásala větérek přes 100 km/h a příchod fronty.
Koukej makat na tom nástupu, nebo dostaneš ještě z druhý strany! Když vás nesmete vítr, nepropadnete se v jezírku jehož povrch připomíná banán po 7 hodinách na slunci a nesjede s vámi lavina nafoukaného sněhu, ocitnete se pod blankytně modrými ledy. Fujavice z fotek není poznat, takže je to vcelku romantika.
Ze zdejší nabídky vybíráme linii Madonny, protože si bláhově myslíme, že by nás ten název mohl trochu ochránit. Pravda, zřejmě je to opravdu nejmírnější varianta, ale jen díky tomu že se vedlejším ledem bez přestání valí prachová lavina a na jiných lajnách fouká ještě děsivěji. Tři udatné dvojky bojují, bojují a po první až druhé délce statečně zdrhají. Až u wajznu na Enzigerboden se cítíme opravdu bezpečně.
Foto nahoře věrně dokumentuje ledolezeckou pohodu. Jen útulný mikrokosmos za sklem lyžařských brýlí dovoluje nepropadnout totální depresi. Na vedlejším štandu, který je asi 5 metrů vzdálený a je sotva vidět, panuje stejně optimistická atmosféra.
Neděle u Felbertauernského tunelu nachystá stejně fajnový zážitek jako den předchozí. Chumelí se chumelí a nastupuje sněžná demence. Navzdory přívalům sněhu otesáváme několik variant Ödalmfallu, ale morálka je tak nízko, že už ani nevytahuju foťák. Vytrvání až do úplného konce ledové sezóny je jen pro nějvětší drsňáky (viz níže)!
Foceno na Fujifilm X-T2 + 16mm/f1.4. Mrkněte za kolik se dá tato hračka pořídit. Zakoupením fototechniky přes tento odkaz mě drobně podpoříte a nezaplatíte ani o korunu navíc. Vy naopak můžete na technice ušetřit registrací ve Fujiclubu nebo využitím Cash back akcí na Fujifoto.
