Druhý den našeho výletu do Údolí nehlásili nejlíp a tak jsme tradičně vyrazili na Brévent. Vybrali jsme linku Crakoukass (6b, 250 m) lehce mimo hlavní stěnu, ale stále s nástupem do 20 minut. Cesta je specifická tím, že po úvodních 5-6 délkách následuje přechod pod vedlejší stěnu, kterou vedou 2 další dvě délky a poté další sestup pod finální kus lezení. Abyste se v tom zorientovali (a oprášili znalost americké stupnice obtížnosti), mrkněte na topo.
Dobře načatý den se rozhodneme prodloužit ještě o jednu, nám už známou cestu. Lezeme klasiku Frison-Roche (6a, 200 m), neklasicky ale díky načasování bez davů. Načasování na poslední hodinu ježdění lanovky je myslím pro tuhle populárku obecně ideální.
Na závěr týdne si neodpustíme ještě aspoň jednu cestu. Sice už námi cloumá únava, ale toho bohdá nebude, abychom ten multipass nevyjezdili do posledního dne. Nastupujeme do Ex Libris (6b, 200 m) a abychom to zase nepřepískli, vynecháváme 2 první fakultativní délky a začínáme až koutem. Zas taková procházka to ale taky nebude, dneska je to skoro celé po vlastním.
Zkouším všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuju univerzálností. Hodně fotím, občas něco natočím a hlavně jsem rád venku. Kromě čaje už mám rád i kafe a pořád ještě i brzké ranní vstávání.