Tropické teploty nás sveřepě přesvědčují, že je zima opravdu tatam. Lyže tedy se slzou v oku necháváme doma, do auta přibíráme naše milé maminky a vyrážíme do oblíbeného Salzkammeru užít si tu pravou rodinnou opalovací dovolenou. Jenže ouha, do cesty se nám připletly skály plné nýtů.
Z lezeckého hlediska by se pro tento výlet hodilo oblíbené přirovnání o návratu zločince na místo činu. U malebné vesničky Pürgg jsme v roce 2009 s Bosákem lezli v místní Klettergarten a JZ pilíř na Jungfrausturz. Před dvěma lety zas s Lukym cestu Gindlkante. Bylo ale potřeba přijet potřetí a zkusit poslední cestu, která se dá najít na bergsteigenech. Má zvukomalebný název Bivi und Uhu (7/245 m). Je poměrně málo lezená, což má za následek poměrně krkolomný přístup. Když se proderete stádem zvědavých krav, čeká vás traverz sakralesem až pod samotnou skálu.
Navzdory výše zmíněnému máme „kliku“ a v cestě nejsme sami. Sotva se začneme navazovat, přiběhnout dva Helmuti a vesele prohlásí „gleiches Ziel“. Protože vypadají jako ostřílení borci, nabízíme jim velkoryse první startovní pozici, což stejně velkoryse odmítají. Zřejmě nás chtějí řádně motivovat a tak hned navážou a postaví se za naše záda. To je nám velice příjemné, jelikož klíčová je hned první délka se sedmovým krokem asi 4 metry nad zemí. Není divu, že jde v takové příznivé konstelaci onsight stranou.
Po tomto slavném entrée se na štandu milerádi necháme předběhnout, oddychneme si, vychutnáme famózní výhled na Grimming a údolí Ennsu a v klidu se pouštíme do další sedmové délky. Tu už, stejně jako zbytek cesty, zvládáme se ctí a úsměvem na tváři. Ten nezkazí ani pár lokrů. Velice pěkná je především poslední délka s rampou vedoucí k poslednímu štandu. Pak už stačí jen seběhnout do vesničky, zhodnotit stupeň spálení kůže a prohlédnout si místní kostel, který oplývá nejen úžasnou architekturou, ale hlavně teplotou interiéru, která je o dvacet stupňů nižší než je ta venkovní.
Po sobotním podvečeru plného relaxu, koupání, autoturistiky a gastronomických zážitků přichází další lezecká lahůdka. Ještě večer se přesouváme do Tressensattel mezi jezery Grundlsee a Altaussee. Stejně jako před dvěma lety, kdy jsme s Lukym lezli cestu Seeblick, je naším cílem stěna Trisselwand. Tentokrát je to linie jen pár metrů vzdálená a to Sommernachtstraum 440/7/7+. Nový den si žádá nová zvířata a nový kopec, na který budeme celý den koukat. Tentokrát si naši přízeň získává Dachstein.
Ani dnes nejsme sami. Naštěstí platí, že když dělají dva helmuti totéž, není to vždy totéž. S dvojicí postarších a tentokrát i velice milých chlapíků se sejdeme na nástupu, ale oni naštěstí míří do Seeblicku a tak se jen zvesela zdravíme, radíme si kudy kam a průběžně se povzbuzujeme během výstupu. Úvodní délky sice nejsou nijak monumentální, ale zase se v nich člověk pěkně rozleze, přivykne si na plotny a hlavně se může těšit na druhou půlku stěny. Protože ta bude naprosto luxusní!
V páté délce nás čeká první obtížnější krok po mikrolištách, ale teprve osmou délkou startuje ono zmíněné parádní lezení. Počkat si na něj se opravdu vyplatí. Kompaktní plotny bez travnatých polic, konstantní obtížnost a krásné lezecké kroky. Čas na štandech minimalizujeme na vyklepání ztuhlých lýtek a achilovek, trochu totiž zároveň závodíme s časem. Až se do stěny opře slunce, stane se z lezení zcela jiný příběh.
Čtyři plotnové délky se postupně nakolmují a přivádí nás pod klíčové místo ve 12. délce. Tím je lehce převislý traverz. Naštěstí vede po dobrých chytech, je kam dát nohy a tvůrcům tak možná trochu utekla klasa. Ale co, my se na ně za to nezlobíme.
Naopak závěrečné metry prověří naše odhodlání a dávají nám jasné znamení, že jsme si za těch 440 vysloužili i nějakou tu únavu. Dolézáme akorát včas, do stěny se začíná opírat ostré slunce… balíme fidlátka, v sandálech se brodíme sněhem a už se nemůžeme dočkat, až skočíme dole do jezera!
Foceno na Fujifilm X-T2 + Samyang 8mm/f2.8 + Fujinon 35mm/f1.4. Mrkněte za kolik se dá tato hračka pořídit. Zakoupením fototechniky přes tento odkaz mě drobně podpoříte a nezaplatíte ani o korunu navíc. Vy naopak můžete na technice ušetřit registrací ve Fujiclubu nebo využitím Cash back akcí na Fujifoto.