Pískovcová jarní epopej pokračuje. Uplynul pouhý týden a už zase s Lukym míříme na sever. Tentokrát do zcela nových míst a navíc pod dohledem nejpovolanějších. Standa s Blankou nám ukážou kouzlo pravého břehu Labáku a nás trápí jen jediné dilema – tolik možností a tak malá vytrvalost.
Po dlouhých letech jsme se se Standou konečně potkali jinde, než na umělce nebo v hospodě. A stálo za to si počkat. Dvoudenní labácký zážitek byl opravdu komplexní a velkolepý. 40metrové linky i vícedýlky, večerní výhledový spektákl, lezení do tmy, k tomu spaní pod převisem s exkluzivním cateringem a historkami z písků. To jsme si snad ani nazasloužili!
Zkouším všechno možné od lezení po skialp a nevalnou kvalitu maskuju univerzálností. Hodně fotím, občas něco natočím a hlavně jsem rád venku. Kromě čaje už mám rád i kafe a pořád ještě i brzké ranní vstávání.
Pingback: Kosa ve Skaláku |