Tuhle túru nad Vorderstoderem máme z Budějc skoro za dveřmi a tak si zasloužila být cílem dalšího průzkumu. Nejbližší svahy Alp sice nedávají na první pohled moc nadějí na velkolepou akci, ale nakonec z toho byl zase celkem hodnotný a v daných podmínkách především vděčný výlet.
Chci si užít ráno v horách a tak zase vyrážím trochu časněji. Když mi vypadne parkovací lístek (4 eura/12 hodin) u rybníka Schafferteich, ukáže se na něm údaj 4:11. Dneska asi na startu nával nebude. Šerem stoupám údolím Loigis na na Pyhrner Kampl.
Údolí je celé promrzlé a bez haršajsen bych tu neměl šanci. A to nejen v jeho závěru, ale ani na strmých lesních cestách kus nad rybníkem. Kolem půl sedmé začíná slunce olizovat okolní vršky a já chvátám do sedla, abych si taky užil tuhle ranní koupel. V jednom krátkém vyfoukaném suťáku je potřeba na pár metrů sundat lyže, ale jinak je sněhu všude na rozdávání. V sedle Wetterlucken se zdravíme se sluníčkem, které akorát vylezlo zpoza Torsteinu.
V ranním světle zahajuju fotografický lov, který pokračuje až ke kříži na Pyhrner Kampl. Přibalil jsem i teleobjektiv a tak přidávám řadu fotek okolních vršků, vzpomínám na uplynulé výlety a plánuju ty další. U kříže jsem v osm ráno překvapivě sám.
To, co vypadlo ráno hrozně strmě, není při pohledu z úpatí tak děsivé, navíc je tu i náznak starých stop. Proto po parádním firnovém sjezdu z Kamplu lepím radostně pásy, přidávám haršajsny a do ruky pro sichr cepín a šněruju cikcaky JZ svahem na Torstein.
Horní část svahu vezmu na botách, hřeben zase na lyžích a za chvíli jsem u dalšího kříže. Ještě nakouknu na východ, abych viděl, co mě čeká v Unteres Logistal a pak už to pouštím do jižního svahu Torsteinu směrem do sedla Zwischenwänden.
V sedle vidím ještě patrné sjezdové stopy z Warschenecku, resp. vrcholu Liezener, ale mě už pro dnešek sjezdy i výškové metry stačí. Stočím to na sever, vyhýbám se dolinám a zmrzlým údolím sjíždím zpátky k rybníku. Dole už vládne jaro. S chutí smočím pomuchlané nohy ve studeném potoce a jedu domů na pozdní oběd.
