29.9.2020
by Jakub
1 Comment
V Alpách je krásně celoročně, ale kdybych měl vybrat jeden oblíbený měsíc, bylo by to září. Na horách je totiž tou dobou pěkné světlo, stabilní počasí, málo lidí a v noci se vyspíte déle, než začátkem léta. Jak je tomu tento rok pravidlem, vyrazili jsme společně s Lukym a z mnoha důvodů vybrali Monte Rosu, konkrétně její nejvyšší vršek, Dufourspitze. Měli jsme spadeno na málo známou, ale o to parádnější linii Cresta Rey.
Celý příspěvek →1.9.2020
by Jakub
2 Comments
Prý je to jedna nejlepších mixových hřebenovek Alp. Ale znáte to, jak je to s těmi „jedny z nej“. Dá se to nějakým způsobem navléct na skoro každou túru. Takže nezbylo, než abychom se Lukym přesvědčili sami. A vylezli si na majestátní vrchol, který je už bez debat dominantou Wallisu a který jsme již tolikrát obdivovali ze všech stran.
Celý příspěvek →30.8.2020
by Jakub
1 Comment
Tuhle akci spunktoval Luky a dokázal pro ni nadchnout tolik lidí, že mě přibral jako druhého průvodce. Mohl jsem tak dotáhnout jeden rest z loňska, zopáknout si jeden dávný retrovýlet a hlavně jsme si mohli všichni užít fantastický hřeben masivu se zvučným jménem.
Celý příspěvek →24.8.2020
by Jakub
2 Comments
Tak jsme se zase dostali všichni společně do hor. Máma, táta a já, Áňa. A pak taky moje nová motorka. Jeli jsme Karamelkou, který já říkám Kamelka, prej by z toho měl radost strejda Kleboň. Já měla radost především z toho, že jsem měla co objevovat a že jsem mohla krmit kavčata u kříže.
Celý příspěvek →17.8.2020
by Jakub
7 Comments
Lidové rčení praví, že dvakrát nevstoupíš na stejný hřeben. Tenhle výlet, který vznikl spontánně jako z nouze ctnost, je ale evidentně výjimkou potvrzující pravidlo. Přechod z Kleiner na Grosser Priel jsem šel už před sedmi lety a tak bylo na nasnadě zjistit, jestli to jde dát svižněji.
Celý příspěvek →30.7.2020
by Jakub
9 Comments
K tomuto hřebeni není třeba dávat jakýkoliv přívlastek. Snad jen ti, kteří ho lezli, ví, co obnáší. I my bychom možná váhali, kdybychom předem přesně věděli, co nás čeká. Takhle jsme do toho napluli a doufali, že to dobře dopadne. 4500 nastoupaných metrů a šestkové skalní lezení zní velkolepě, ale pořád jen zčásti popisuje komplexní náročnost. Peutérey Integral zodpovědně prověřil veškerý náš alpinistický um!
Celý příspěvek →29.7.2020
by Jakub
2 Comments
Aiguilles du Diable. Ďáblovy jehly tvoří hřebenovku, která v Alpách nemá obdoby. Ano, existují delší i obtížnější túry, ale tato je jedinečná. Pět žulových prstů vyrůstá z bočního žebra Mont Blanc du Tacul a jejich traverz představuje exkluzivní alpinistický zážitek. A pro nás, čtyřtisícovkové fanatiky, dalších pět kousků jednou ranou.
Celý příspěvek →28.7.2020
by Jakub
1 Comment
Pro pořádek si připomeneme, kde jsme to přestali. Odpoledne jsme vyjeli na Torino, večer si střihli Lifting du Roy (300 m, 5c), ráno pak severku Tour Ronde a před polednem nás vedro vyhnalo ze stanu. Stejně bychom si v tý výhni na ledovci neodpočli a tak bylo lepší jít lézt. Zamířili jsme k Pointe Adoplhe Rey na průvodcem vyhlášenou Salluard route (6a, 300 m). Tenhle přívlastek dostala právem!
Celý příspěvek →25.7.2020
by Jakub
4 Comments
Prázdninová stanovací sezóna je tady a tak vyrážíme do dost možná nejlepšího horolezeckého kempu v celých Alpách. Pod Kapucína. Plánů a cílů je nepřeberné množství, předpověď a parta skvělá a my se těšíme, že si užijeme alpinismus ve všech podobách. Jen kdyby těch sil bylo víc! 4 túry ve 3 dnech nás nadchly a vyšťavily zároveň.
Celý příspěvek →3.7.2020
by Jakub
0 comments
Dva dny jsme se rozkoukávali a pak přišel čas zkusit něco delšího. Z vršku Torre Grande se koukáme směrem k Tofaně a hledáme, jestli tím krásným pilířem vpravo vede něco lezitelného. Nejlehčí cesta na bergsteigenech hlásí 7+, ale čteme slova jako „Extremklassiker“ a „Kletterei an bestem Fels“ a poměrně impulzivně se rozhodujeme pro linku Pilastro (7+, 600 m).
Celý příspěvek →